JaKuBe
Jaroslav Kuneš Behenský
těla – duše – les
Melancholie Šumavských lesů a plání v kterých bosky kráčí múzy a bohyně dávno zapomenutých kultů a jmen.
Jejich síla v příbězích padlých stromů, krása jejich tvarů v synergii s přírodou.
Svědectví a zprávy z jiných světů, v kterých člověk je sám sebou.
Těla v prosté podobě, duše v čiré čistotě.
portréty a emoce
Někdy inscenované a někdy ze života. Tváře lidí a lidé bez tváří.
Portrét není jen o pouhé dokumentaci vzhledu a podoby. Portrét je mnohem víc. Je to v čase zachycený otisk živých bytostí a jejich evidentního i skrytého významu v přítomnosti.
A přítomnost se se stiskem spouště mění v minulost. Portrét je ale nutno zhotovit tak, aby měl význam v budoucnosti, jinak postrádá smysl. Právě o to se pokouším
land-escapes
Krajina kdysi ovlivňovala lidské životy. Dnes lidé ovlivňují krajinu.
Hledám pozůstatky pradávných krajin v krajních mezích svojí fantazie. V kraji bez okrajů a hlavně…bez lidí.
